Zhýralosti

Tak jako kvítí třese se zimou

když mrazivý vánek objímá jejich těla

Tak prolétá myšlenka mou myslí

jako neřízená střela.

Myšlenka mrazivá a temná

Temná jako duše mého těla

Těla zbídačená hříchy
 v nerozvážnosti se chvěla.

Tak jako slza stéká po tváři
a mizí do neznáma

Tak ztrácí se má maličkost

v útrobách tohoto světa

Světa plného násilí a zklamání

Zklamání z nešťastné hynoucí lásky

Lásky naduté pýchou a zhýralostí

Tak jako nevděčná slova vyřčená z úst

probodávají mé srdce

Tak rychle mizí má poslední naděje

ukrytá v zákoutí ulice

Ulice skrývající všechny neřesti

dnešního lidstva

Lidstva bloudícího v zapomenutí

sem a tam jako stáda zvěrstva.

Tak jako déšť smývá mé stopy

 zoufalství

Tak zoufalství promlouvá mi do duše

s vážností

S vážností a nechtěnými dotazy

Dotazy plnými zvratu a odvahy

Mládí propité do němoty

Smích utichající v minulosti

Radosti ztrácející se v dáli …